Tohle je článek ze série článků „Jak prodat podnik“. V této části si přiblížíme fázi jednání po realizaci Due Diligence ze strany zájemce.

Závazná nabídka

Poté, co si kupující zrealizuje Due Diligence, je čas na podání závazné nabídky. Tento krok je v procesu akvizice důležitý, protože formalizuje zájem kupujícího a stanovuje podmínky, za kterých je ochoten firmu převzít. V nabídce též zohlední veškeré nálezy a poznatky, na které přišel v procesu hloubkové kontroly. Může se tedy i zásadně lišit od indikativní nabídky, kterou prodávající obdržel před provedením Due Diligence. 

Závazná nabídka není jen o ceně. Měla by jasně a stručně definovat všechny důležité aspekty transakce. Mezi klíčové body patří:

• Předmět koupě: Je nutné specifikovat, co přesně je předmětem koupě a co není – v některých případech se z transakce vyčleňují specifická aktiva (např. budovy, stroje, zásoby).
• Kupní cena: Závazná nabídka musí obsahovat jasnou a konečnou cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit.
• Platební podmínky: Důležitou součástí nabídky je specifikace způsobu a termínů plateb v případě, že se prodejní cena rozděluje; pokud jsou, tak i podmínky vyplacení odložených plateb;
• Zajištění platby: Kupující by měl navrhnout způsob zajištění platby, například notářskou úschovu, která minimalizuje riziko pro prodávajícího.
• Podmínky pro uzavření transakce: V nabídce je vhodné definovat podmínky, které musí být splněny před uzavřením smlouvy o prodeji (například vyčlenění některých aktiv, získání financování).
• Lhůta platnosti nabídky: Kupující by měl stanovit, jak dlouho je jeho nabídka platná.

Po podání nabídky prodávající, případně jeho poradce nabídku posoudí. Může ji přijmout, odmítnout, nebo s kupujícím zahájit další vyjednávání. V případě přijetí nabídky se přistoupí k přípravě smluvní dokumentace a finalizaci transakce.

Příprava transakční dokumentace

Kvalitní transakční dokumentace je bezesporu jedním z klíčových prvků úspěšného prodeje firmy. Ta slouží k ochraně zájmů obou stran – prodávajícího i kupujícího – a zajišťuje hladký průběh celého procesu. Transakční dokumentace představuje soubor smluv a dokumentů, které upravují veškeré právní a finanční aspekty prodeje firmy. Její hlavní funkcí je minimalizovat rizika a spory, které by mohly v souvislosti s prodejem vzniknout. U prodeje malých a středních firem je důležitá zejména proto, že tyto firmy často nemají tak robustní administrativní zázemí jako velké korporace, a proto je důležité věnovat přípravě dokumentace náležitou pozornost.

Po dohodnutí klíčových aspektů transakce přichází na řadu příprava smluvní dokumentace. Tato dokumentace by měla být komplexní, jasná a srozumitelná, aby se předešlo budoucím sporům. Její příprava vyžaduje vysokou míru pečlivosti a detailní znalosti právních předpisů. V této fázi se strany snaží dohodnout na klíčových aspektech transakce, které budou následně zaneseny do smluvní dokumentace. Vyjednávání je proces, kde se střetávají zájmy obou stran a hledá se optimální řešení pro obě strany.

Co standardně transakční dokumentace obsahuje

Obsah transakční dokumentace se liší v závislosti na konkrétní transakci, ale obecně lze říci, že zahrnuje následující dokumenty:

• Smlouva o prodeji (SPA – Sale and Purchase Agreement): Jde o stěžejní dokument, který upravuje předmět prodeje (akcie, podíl, aktiva), cenu, platební podmínky, záruky a prohlášení, přechodná ustanovení a další aspekty transakce.
• Akcionářská smlouva nebo společenská smlouva (Shareholders‘ Agreement): Pokud se prodávají akcie nebo podíl ve společnosti s více akcionáři, tato smlouva upravuje vztahy mezi nimi, jejich práva a povinnosti, rozhodování ve společnosti a další záležitosti.
• Smlouva o úschově (Escrow Agreement): V případě, že se část kupní ceny uskladňuje na speciálním účtu (např. notářská úschova) do splnění určitých podmínek, tato smlouva upravuje podmínky úschovy a vyplacení těchto prostředků.
• Smlouva o nekonkurování (Non-Compete Agreement): Prodávající se v ní zavazuje, že po určitou dobu nebude podnikat v stejném oboru a nebude tak konkurovat kupujícímu.
• Smlouva o mlčenlivosti (Confidentiality Agreement): Zavazuje obě strany k zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích získaných v souvislosti s transakcí.

Někdy je součástí dokumentace i pracovní smlouva mezi společností a bývalým majitelem, případně se sním sepíše smlouva o výkonu poradenské činnosti, která upraví vztah bývalého majitele společnosti po dobu, kdy bude ještě ve společnosti působit.

Smlouva o prodeji podílu (SPA)

SPA je právně závazný dokument, který detailně upravuje podmínky prodeje a chrání zájmy obou stran – prodávajícího i kupujícího. Představte si ji jako precizní mapu, která vás provede celým procesem a pomůže vám vyhnout se zbytečným překážkám a sporům. SPA u malých a středních firem obvykle obsahuje:

• Specifikace podílu: Tato část přesně vymezuje prodávaný podíl ve společnosti, včetně jeho velikosti (např. 1/3, 50 %) a případných omezení (např. předkupní právo ostatních společníků).
• Kupní cena a platební podmínky: Zde se stanoví kupní cena za podíl, způsob platby (hotovost, splátky, kombinace) a termíny plateb. Může se zde také upravit mechanismus zajištění platby, například formou bankovní záruky nebo notářské úschovy.
• Prohlášení a záruky: V této části prodávající poskytuje kupujícímu prohlášení o skutečnostech týkajících se společnosti, například o její finanční situaci, právním stavu, neexistenci skrytých závazků a splnění všech zákonných požadavků. Zároveň zaručuje pravdivost těchto
• prohlášení. Tato ustanovení chrání kupujícího a umožňují mu domáhat se náhrady škody v případě, že se prohlášení ukážou jako nepravdivá. O mechanismu prohlášení a záruk píšeme níže.
• Přechod podílu: Tato část určuje okamžik, kdy podíl přejde na kupujícího, a s tím souvisejících práv a povinností. Může se jednat o den zápisu změny vlastníka do obchodního rejstříku nebo o jiný dohodnutý termín.

Smlouvy SPA často obsahují i některá přechodná ustanovení, které upravují spolupráci mezi prodávajícím a kupujícím po dokončení transakce. Může se jednat o podporu prodávajícího při předání firmy, zaškolení zaměstnanců, předání know-how, dostupnost klíčových kontaktů a další, pokud to není součástí samostatné smlouvy. Cílem přechodných ustanovení je zajistit hladký přechod firmy do rukou nového majitele. Smlouvy mohou obsahovat i další ustanovení, jako jsou například doložky o nekonkurování (prodávající se zavazuje, že po určitou dobu nebude podnikat v stejném oboru), doložky o mlčenlivosti (ochrana důvěrných informací) a další. Tato ustanovení slouží k ochraně zájmů kupujícího a zajištění stability firmy po transakci. 

Mechanismus prohlášení a záruk

Jelikož prodávající chce získat co nejlepší cenu a kupující chce zase jistotu, že kupuje „kočku v pytli“, standardní součástí smluv o prodeji podílu je mechanismus prohlášení a záruk, který slouží právě k minimalizaci rizik na straně kupujícího a zajištění transparentnosti transakce. Ve smlouvách o prodeji společností je dnes už tento mechanismus úplným standardem, bez něj se nemůže kvalitní smlouva o převodu podílu obejít,  a prodávající se mu v nějaké formě nejspíš nevyhne.

Co jsou prohlášení a záruky?

Prohlášení a záruky dávají kupujícímu jistotu, že získává přesné informace o stavu společnosti. Pokud se později ukáže, že některé prohlášení nebylo pravdivé, může se kupující domáhat náhrady škody. V prohlášeních prodávající uvádí fakta o společnosti, například že účetní závěrka je pravdivá a společnost nemá žádné skryté závazky. V rámci záruk se prodávající zaručuje, že prohlášení jsou pravdivá a společnost splňuje určité standardy. Například, že má všechna potřebná povolení k podnikání a nedotýkají se jí žádné soudní spory.

Jaké typy prohlášení a záruk se obvykle používají?

• Finanční: Týkají se finanční situace společnosti, například účetních výkazů, cash flow, úvěrů a dluhů.
• Právní: Zahrnují soulad s legislativou, vlastnictví majetku, smlouvy a povolení.
• Daňové: Týkají se daňových povinností a daňové evidence společnosti.
• Obchodní: Zahrnují informace o zákaznících, dodavatelích, konkurenci a tržním podílu.

V případě, že kupující zjistí, že některé prohlášení nebylo pravdivé nebo záruka nebyla splněna, může se domáhat náhrady škody. To může probíhat formou slevy z kupní ceny, zaplacením odškodnění nebo vrácením podílu. Smlouva o převodu podílu by po správnosti měla zahrnovat veškeré podrobnosti o tom, jak se bude postupovat v případě, že kupující zjistí nějaké porušení záruk nebo nesprávnost prohlášení prodávajícího.

V praxi bývá v rámci jednání o transakci největší debata právě o prohlášeních a nárocích v případě jejich porušení. Je přirozené, že prodávající chce svou odpovědnost limitovat, na druhé straně ale kupující často trvá na tom, aby minimalizoval své riziko toho, že najde ve společnosti něco, s čím nepočítal a co v rámci Due Diligence neobjevil. Je ale zvykem, že odpovědnost prodávajícího za prohlášení a záruky, vyjádřená v penězích, bývá limitována na nižší desítky procent z prodejní ceny. Zároveň je zvykem limitace na jednotky let od uzavření transakce.

Závěrem k transakční dokumentaci

Kvalitní transakční dokumentace je nezbytným předpokladem pro hladký průběh prodeje malých ale i větších firem. Investice do dobře připravené smlouvy se vyplatí, stejně tak čas strávený jednáním o podmínkách smlouvy. Při přípravě transakční dokumentace můžeme doporučit spolupráci advokátů a poradce se zkušenostmi v rámci M&A. Ne všichni advokáti totiž mají zkušenosti z transakcí, což je může limitovat při vyjednávání podmínek s kupujícím a posuzování toho, co je v transakcích standardem a co není. Při přípravě dokumentace advokátní kanceláří spolu s M&A poradcem je pravděpodobné, že budou pokryty všechna rizika a to jak z právní, tak transakční stránky a prodávající si zajistí nejlepší podmínky, jaké bude v dané situaci možné vyjednat.